Den v Bratislavě

S kamarádkou Lenčou jsme využily příležitosti, že jede Jindra pracovně do Bratislavy, a tak jsme se nechaly vyvézt. :-) Domluva byla více méně ze dne na den a naplánovat si jeden den v Bratislavě, to bylo příjemné zpestření. Obě jsme koukly na net a nápady, kam zajít a co vidět, byly hned na světě.

Do Bratislavy jsme dorazili kolem desáté, hned jsme se nechaly dovézt městskou hromadnou dopravou k hradu. Pravda, cesta nebyla tak rychlá, nějak jsme nemohly najít zastávku, a tak jsme si trochu šláply po svých, ale procházka po Bratislavě byla fajn. Pak jsme konečně našly tu správnou tramvaj a hned jsme byly na místě. Vyhlídka na Bratislavu, na Dunaj a na Ufo byla moc hezká. Obě jsme si řekly, že jsme teda konečně v Bratislavě. :-) Máme to kousek a ještě jsme tam nikdy pořádně nebyly (nebyli), zatím jsme jen projížděli. 

Prošly jsme se kolem hradu a jakmile nám začalo kručet v žaludku, hned jsme se vydaly na místo, na kterém jsme se už předem domluvily. Našly jsme si to na jednom blogu, jako tip na skvělé jídlo. Zamířily jsme směr Urban bistro na Michalskou ulici. V bistru jsme byly velmi brzy na oběd, stihly jsme ještě "snídně", ale i tak nám moc chutnalo a hlavně nás nadchlo prostředí. Určitě můžeme doporučit, pokud jste tam ještě nebyli. 

No a pak jsme se šly jen tak projít městem, překvapilo nás množství kaváren a restaurací a hlavně ten klid. Naprosto jsme se shodly v tom, že Bratislava je úplně jiná než Praha. Každé město má něco do sebe, ovšem teď se bavíme o Bratislavě a ten klid (oproti Praze) se nám líbil.

Nadešel čas na kávu, tak jsme si řekly, že půjdeme podpořit nějakého soukromníčka, kde by nám bylo příjemně, útulně a kam bychom se mohly schovat před tím vedrem, které ten den panovalo. Údajně mělo jít o jeden z nejteplejších dní tohoto roku. :-)

A našly jsme! Zalíbila se nám kavárna Pasteleria, kde nám příjemná obsluha připravila skvělé cappuccino a kde jsme ochutnaly "bratislavské rožky" (to jsme se někde dočetly, že prostě musíme v Bratislavě ochutnat).

A protože Jindra už v práci končil, dojely jsme s Lenčou zpět na smluvené místo, narychlo jsme se ještě najedli (Mekáč to jistil) a vyrazili jsme společně do Danubiana Meulensteen Art Musea, které se nachází na ostrovech na Dunaji. Zjistili jsme, že se nám umění začíná líbit víc, jak dřív a tuto jedinečnou příležitost jsme si nechtěli nechat ujít. Sice umění nikdo z nás nerozumí, ale líbí se nám. Takže Leni, děkujeme, že jsi muzeum našla a navrhla nám, že bychom tam mohli zajet. :-)

Do Art muzea jsme dorazli celkem pozdě, měli jsme už jen hodinu a půl do zavíračky a za celou dobu jsme tam potkali cca 4 lidi. Mimo jiné nás tam potkal asi někdo z vedení muzea, nemůžeme to posoudit, ale vypadalo to tak. Pán slyšel jak mluvíme česky a hned se s námi zastavil. Byl překvapený, co tam děláme, prý tam češi nejezdí. A prosil nás, abychom to šířili dál, a tak jsme mu to slíbili. Musíme říct, že jsme byli tímto místem s obrovskými prosklenými prostory naprosto nadšení. A to doslova a do písmene a všichni tři. Taky tady samozřejmě vzniklo nejvíc fotek. Ale myslíme si, že se povedly. 

A ještě jedna rychlá káva ve stylové kavárně a vyrazili jsme směr Znojmo. Jó Jindři, víc takových pracovních cest. :-)