Výlet, Den 2: Karlovy Vary, KVIFF

Druhý den výletu nás čekal samotný filmový festival. Hned ráno v 10 jsme se přiřítili na kanadský film We´re Still Together (Stále spolu). Film se promítal v Grandhotelu Pupp, což samo o sobě bylo velmi lákavé. Je to možnost, jak se do hotelu podívat, ruku na srdce, hotelovými hosty asi nikdy nebudeme. 

Protože jsme měli dost času, rozhodli jsme se, že si zajdeme do kavárny Grandhotelu Pupp na kávu a Jindříšek chtěl přidat i zákusek. :-) Nejzajímavější věcí na tomto krátkém posezení v kavárně bylo to, že kromě nás dvou a dvou lidí z personálu tam byl ještě americký herec Michael Shannon. Prostě si šel na bar vyzvednout dvě cappuccina s sebou. :-) Jindra byl opravdu nadšený, že jsme se s ním potkali, protože ho samozřejmě z filmu a hlavně ze seriálu známe. Škoda, že jme takoví "zaprděnci" a nešli se s ním vyfotit. To nás asi bude mrzet hodně dlouho. 

Po kávičce jsme se přesunuli k sálu na promítání filmu, fronta už se tam udělala pořádná. Jindrovi padla do oka skupinka lidí, ze které se nakonec vyklubali samotní kanaďané, ano, režisér, scénárista a hlavní herci filmu, kteří přijeli film uvést. Což pro nás bylo další plus, protože toto jsme nečekali. Film se nám moc líbil, hlavním tématem byla šikana a vznik přátelství mezi šikanovaným Chrisem a vyhořelým Bobbym. Během jedné noci se oběma změní život. Opravdu film na zamyšlení. Následná diskuse s tvůrci a herci filmu byla taky super. Kdybychom nemuseli spěchat na oběd a na další film, vydrželi bychom až do konce. 

 

Po rychlém obědě jsme hledali Lázně III, tam se promítal Home Sweet Home (Všude dobře doma nejlíp). Tohle byl pro změnu film Kosovsko Makedonský. Taky celkem smutný film, ale z jiného soudku, hlavní hrdina se vrací z války, i když už ho dávno všichni pohřbili. Nicméně to, že je naživu se asi v jeho rodině nikomu nehodí..... Na filmu jsme se potkali s Miroslavem Donutilem, rozhodli jsme se, že ho o fotografii otravovat nebudeme, když jsme však viděli, že ochotně pózoval s někým jiným, tak jsem k němu taky přiskočila a fotku jsme udělali. :-)

Jó Vary jsme si užívali, teď už jsme na žádný film nespěchali, takže jsme se procházeli, dali si konečně kokos ve Finlandia stanu (včera ho totiž měli vyprodaný), dali si kávičku ve festivalovém stanu Nespresso a pak zpátky do Finladie na něco na zub. Jindra si tam totiž vyhlídl úžasně vypadající hamburger. A nebyl jen úžasně vapadající, byl úžasný i chuťově. :-)

Nebyli jsme ještě uplně ko, tak jsme se rozhodli pro vyhlídku na Karlovy Vary a zašli za Kamzíkem. Bylo příjemně teploučko, i když už se začínalo stmívat, ale procházka (výšlap) byla příjemná. Během odpolende, než jsme vyrazili na Kamzíka, jsme se dozvěděli o autogramiádě českých herců a následném koncertu Symfonického orchestru hlavního města Prahy. Měli hrát filmové melodie a to my můžeme, tak jsme si řekli proč ne. Na Mlýnské kolonádě jsme si sedli na jeden z posledních volných schodů (teď už jsme byli ko) a vyčkávali začátek koncertu. Jindra nám šel pro nějaký drink a cestou zjistil, že v rámci akce je nějaký sekt zdarma (prý to mělo být šampaňské) a k tomu lázeňské oplatky a to my taky můžeme. Prostě bonus navíc. K ideálnímu večeru ještě přispěly Marta s Uršulou (naše dvě parťačky z dovolené v Emirátech), které jsme potkali mezi tolika lidmi úplně náhodou. Na hotelu jsme padli za vlast, ale že to byl den!!