Výlet, Den 1: Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Karlovy Vary

Vara Vary Vary, tak tímto pokřikem mě Jindra zdravil pokaždé, když přijel z práce. Ano, po letech odhodlávání se jsme letos konečně vyrazili na KVIFF (Karlovarský filmový festival). A když už jedeme tak daleko (a že pro nás to opravdu daleko je), tak se toho musí využít a musíme toho poznat víc. :-)

Pečlivě jsme prostudovali okolí Karlových Varů a rozhodli jsme se, že pojedeme přes Mariánské lázně a že se podíváme i do těch Františkových. 

Cesta do Mariánských lázní byla dlouhá, především díky uzavírkám a opravám na silnicích, ale co už. Nadšení z výletu nám nemohlo nic zkazit, ani téměř dvouhodinová cesta do Jihlavy, kde jsme opravdu stáli na každém km.

Na Mariánských lázních nás nejvíce zajímal Miniaturpark Boheminium. Opravdu důmyslně propracované, 1:24 veliké modely technických či historických památek byly opravdu úchvatné. Hned nás napadla myšlenka, že fotit nebudeme uplně všechny, ale především ty, které jsme navštívili a že uděláme malé ohlédnutí do minulosti. Právě takové ohlédnutí sklidilo ohlas, když jsme psali o výletu do Prahy, takže proč to neudělat zajímavější. :-)

Měli to udělané moc hezky, chápeme, že se nemůžou zavděčit úplně všem, ale čekali jsme ještě více památek. Zklamalo nás malé zastoupení "Moravy", ale samozřejmě park vznikl v Čechách, určitě se nejprve věnovali postavení miniatur z vlastního kraje a potom těm nejzajímavějším z ČR. Doufáme, že se park bude rozšiřovat a přibudou i další zajímavé stavby. Ale jako tip na výlet pro rodinu s dětmi je to ideální!

 

Po prozkoumání Boheminia jsme se rozhodovali, jestli zůstat v Mariánkách a nebo zajet do nedalekých lázní Františkových. Vyhrál František, prostě jsme se tam taky chtěli podívat, když už jsme tak daleko.

Moc lázní jsme nenavštívili, takže jsme nevěděli, co přesně čekat. Představa byla ale docela stejná jako skutečnost. Upravené parky a ulice, všude samé restaurace. Potkávali jsme zde zejména starší lidi a hlavně cizince. Ačkoli jsem si s těmi palmami připadala spíš jak někde u Jadranu, musím říct, že se nám tady líbilo. Ochutnali jsme Františkův léčivý pramen (odrazovala mě barva i vůně nevůně, ale zkusili jsme to), narozdíl od jiných lidí jsme se o chuti nevyjadřovali nahlas. Po kávě jsme si udělali ještě příjemnou procházku parkem a narazili na Solný a Luční pramen, oba byly chuťově lepší než ten Františkův a tak jsme naplnili lahvičky. Promiň Františku, ale to je prostě fakt. :-)

K té kávě musím něco podotknout. Nenarazili jsme na nic extra, typické české restaurace, s typickými českými zahrádkami, nikde nic, co by nás oslovilo, na lázeňské město jsme teda toho očekávali opravdu víc. A když se potom k tomu připojí i typická česká obsluha, .... to chtějí být češi světoví? Nemluvím o kávě, ta byla dobrá, ale myslím si, že ve Františkových lázních asi zůstali někde hodně pozadu. Tak to na nás bohužel působilo.

Přemýšleli jsme co dál a rozhodli jsme se, že se pojedeme ubytovat na hotel a večer strávíme už v Karlových Varech. Do centra dění, k hotelu Thermal jsme dorazili cca kolem půl 7 a ještě jsme si stihli na last minute pokladnách pořídit lístky na 2 páteční filmy, z čehož jsme měli obrovskou radost. Protože když jsme si četli info o KVIFF a o frontách na pokladnách a jak je skoro nemožné koupit lístek a jak je všude narváno, měli jsme z toho celkem strach. Jet na filmový festival a nic nevidět? Ale skutečnost byla jiná, prostě jsme byli spokojení. A tak jsme začali brouzdat ulicemi (promenádami) Karlových Varů.  Navštívili jsme Finlandia stan (kde byl podle nás snad každý, co Vary navšívil, včetně nás), ochutnali další léčivé prameny a omrkli místa, kam zítra půjdeme na film.