Špilberk Food Festival 2016

Včera už to byly dva týdny, co jsme s přáteli navštívili Špilberk Food Festival. Byli jsme na něm všichni poprvé (i když jsme o něm už hodně slyšeli dříve). Myšlenka zajet na tento festival se nám v hlavě zrodila někdy v průběhu března a za nedlouho už jsme kupovali lístky a teď už je po něm. Jak ten čas letí..... Teď sedím u počítače a snažím se všechno, co jsme zažili hodit do tohoto postu. Přemýšlím, jak na to, protože těch zážitků máme v hlavě hodně. Můžu říct, že jsme zase o něco bohatší, hlavně o skvělá jídla, která jsme ochutnali a také o zážitky, které jsme na Špilberku zažili.

Co se týče festivalu, zaujal nás "páteční" program, jedním z důvodu byl i omezený prodej lístků (z jiných akcí víme, jak bývá narváno) a to se nám hodilo. Nikde žádná fronta, nikde nebylo přeplněno, celým Špilberkem jsme si procházeli v klidu. 

Protože jsme jeli poprvé, nevěděli jsme pořádně, jak na to, byli jsme tam nastartovaní hned na začátek už na 13. hodinu (což možná příště zvážíme, protože navečer to také mělo svoji atmosféru). S Lenčou jsme začaly ochutnávkou skvělého Baileys Belgická čokoláda. Normálně bych si asi Baileys nedala, ta éra, kdy jsme ho kupovávali už je pryč, ale vypadá to, že si ho znovu koupím. :-)

Když jsme se zorientovali a udělali mini plán, co všechno bychom chtěli ochutnat, nesměle jsme se do toho vrhli. Začali jsme opravdu gurmánsky. Já parmazánovým risottem s čokoládou a chilli, Jindra šnečí paštičkou, Lenča a Milan indickou kuchyní - Lamb Masala a Butter chicken. Milan náš začátek zakončil šneky po burgundsku. A ti šneci byli výborní. Naše první ochutnávky jsme zapili samozřejmě i dobrým vínem a to z vinařství Volařík.

Přesunuli jsme se dál a dali si grilované burgry jak z hovězího, tak z jehněčího masa. A já jsem si dopřála konečně kávu, na kterou jsem se těšila. Jindru zaujal Catler pákový presovač, je to totiž jeho sen, si nějaký takový pořídit. :-) A taky jsme se dozvěděli, že teď frčí tzv. CT (CéTéčko) nebo-li cafe tonic, ale to jsme neochutnali. 

Potom jsme v Sonu ochutnali karotkový chilli krém s kokosovým mlékem a Jerky z pštrosího masa. Obojí bylo moc dobré. A zalili jsme to doporučovaným Veltlínským zeleným a Sauvignonem obojí 2014 z vinařství FABIG. Podle Jindry nejvíce kopřivovým Sauvignonem, co kdy pil. :-)

Protože se blížil čas ochutnávky vína, na kterou jsme chtěli jít, tak jsme se pomalu odebírali k odchodu z hlavního nádvoří. Ukořistili jsme poslední 4 lístky a během 15-ti minutového čekání jsme zvládli ještě jednu mini ochutnávečku vína v kombinaci s minerální vodou Korunní. Ta byla opravdu velmi rychlá a nastartovala nás na očekávanou ochutnávku vinařství Stapleton & Springer. Vzorků nás čekalo 5, ale do skleniček se nalévalo opravdu hodně, takže nálada začínala gradovat. :-) Musíme teda podotknout, že lepší výklad u ochutnávky jsme nikdy nezažili, prostě moravský dialekt umí dělat divy. :-)  Tato ochutnávka v nás ponechala poněkud ovíněnou náladu už na celý den. A co ještě musíme zmínit, Pinoty, co jsme tady ochutnali, byly jedinečné a opravdu velmi zajímavé (mě nejvíce zaujal opravdu oranžový Orange). Děkujeme za výbornou ochutnávku!!

Samozřejmě posilnění vínem jsme museli jít i něco sníst, a tak jsme zakotvili na chvíli u Restaurace Noem Arch a Boulevard Restaurant. My jsme si s Lenčou daly v Noem Arch zauzené telecí carpaccio a studenou melounovou polévku. A kluci si v Boulevard dali jehněčí konfit ve francouzské cibulačce a kančí svíčkovou. Pili jsme k tomu víno nebo nepili? To si nějak nemůžu vzpomenout. :-)

A už jsme se konečně dostali k MOËT & CHANDON na sklenku skvělého šampaňského.

A zase ochutnávka něčeho dobrého, tentokráte ve Faircafe restaurant. Lenča zvolila vykostěný králičí běh v olivovém konfitu a my punkevního pstruha na salátku z fenyklu. A zrovnika se u Faircafe konala sabráž mimo jiné i netradičními způsoby - starou bruslí a plechem do trouby. :-)

Po ochutnání grilovaných hermelínů a kávy z nového kávovaru DeLonghi jsme šli na ústřice. Pro nás s Lenčou to měla být třešnička na dortu na tomto festivalu. Jindra byl k tomu z počátku skeptický, ale nakonec ochutnal taky. Dali jsme si to tak trochu v tandemu a byl to pro nás opravdu silný zážitek. Slýcháme od lidí kolem sebe, že je to fuj, že by to nikdy nesnědli a jaké to bylo, jestli to smrdělo a jestli to nebylo hnusné, když je to syrové. Ne, nebylo to hnusné, bylo to naopak moc dobré. Milujeme mořské plody, takže pro nás značka ideál. A doufám, že to nebyla první a poslední ústřice v našem životě. Navíc pán, který nám ustřici chystal byl určitě odborník na pravém místě, moc hezky nám vysvětlil, jak ji sníst a nám se to líbilo!

A už jsme si to štrádovali do Monte Bú na grilované tygří krevety, Memphis Burger a tuším že tataráček z hovězí svíčkové. A pak už jsme si řekli, že je řada ochutnat nějaké ty dezertíky. Takže jsme si zašli do Ice Capone na výbornou pistáciovou zmrzlinu, ta byla opravdu vynikající. Potom jsme zkusili čokoládový koláč se zlatým prachem a jahodovým tataráčkem v Sonu a my s Lenčou jsme se moc a moc těšily na makronky, tak jsme daly ještě makronky v Dolce Passione.

Chodit na pódium a dívat se na doprovodný program nás moc nelákalo, ale úplnou náhodou při odchodu jsme si řekli, proč ne, mrknout můžeme. Zrovna začínala show Dalibora Navrátila (předního českého šéfkuchaře) a Achima Šipla (mistra světa v míchání nealkoholických nápojů). A na programu bylo grilování hovězího steaku. Úžasná show, opět skvělé slovní podání a samozřejmě vynikající výsledek. :-) 

Makronky byly tak úžasné, že jsme ji je ještě vzali i na cestu.....

Tak, když se na to dívám, nevím, jestli tuto "slohovku" bude někdo číst. A to jsem se opravdu v psaní krotila, názvy jídel nevypisovala celé a snažila se to zkrátit, ale nešlo to. A jak jsem napsala na začátku, Špilberk food festival v nás opravdu zanechal obrovský dojem. Museli jsme se o to prostě podělit!!!