Lyžování, den 2: Hochkar

Druhý den naší lyžovačky jsme zamířili na Hochkar, na souseda Lackenhofu, :-) jsou od sebe opravdu kousek. Stoupání nahoru po silnici nám ani jednomu nebylo moc příjemné, cesta byla nekonečná, kolony aut, co jeli před námi nám taky na náladě moc nepřidaly. Říkali jsme si, nojo, sobota, co jsme čekali, budem určitě všude čekat ve frontách a bude přelidněno, tak jak to známe ze sobotního Stuhlecku. Světe div se, lyžařský areál je tak obrovský, že se tam všichni ztratili a nikde jsme nečekali víc než 3 minuty, a to už muselo být, abychom čekali, většinou jsme přijeli a jeli. 

Na Lackenhofu se nám líbilo, ale tady jsme si přišli jak Alenka v říši divů. Nevěděli jsme kam dřív, všechno vypadlo lákavě. Opět sněhové podmínky ideální, prostory mezi sjezdovkami měli také sněhu "habakuk" a tak jsme obdivovali lyžaře, kteří si troufli mimo sjezdovku. Nakonec jsme taky trošku odvážný kousek zkusili, ale pro začátek to nebylo nic moc odvaz, příště třeba zkusíme víc. Jak jinak, zkusili jsme sjet skoro vše, jen jsme si netroufli na 2 černé sjezdovky, jednak foukal velmi nepříjemný vítr a tak jsme nechtěli nic riskovat, dokonce potom jednu či dvě lanovky i zavřeli právě kvůli větru. 

Na oběd jsme si zašli v 1770 m na vrcholu Vorgipfel, odkud byl nádherný výhled na Alpy. Škoda toho větru, na fotkách to vypadá, jako by sněžilo, ale to jen vítr rozfoukával sníh. Odpolední kafčo bylo taky super zážitkem v jedné horské chatě, kde jsme si pořádně nerozumněli vlastního slova, jednak kvůli lidem, kterých tam bylo neskutečně hodně a jednak kvůli velmi, ale velmi hlasité hudbě. Každopádně to mělo něco do sebe!

Když bychom měli srovnat Lackenhof a Hochkar, tak pro nás asi teď jednoznačně Hochkar, nabízí toho mnohem víc, ale pro rodinu s dětmi je Lackenhof ideálním místem, doufáme, že se sem jednou vrátíme. :-)