24 Hours in Bibione

Bibione člověk buď miluje a nebo nesnáší. Znám velkou spoustu lidí, kteří takovým letoviskem pohrdají, jenom proto, že je to typické "levné" dovolenkové místo pro čechy. Omyl! Každá dovolená může být buď levná a jenom o chození od vody na apartmán a nebo si ji může člověk užít s plnou parádou. Bibione je moje srdcovka už od dětství, je to moje první zkušenost s dovolenou u moře (bylo mi asi 8) a obecně asi Itálie pro mě znamená víc než třeba Chorvatsko, byť s mnohem hezčím a průzračnějším mořem. Hodnotím to totiž jako celek, hlavně ten ruch a to "živo" v ulicích, které chtě nechtě v Chorvatsku nikdy nezažijete. A i když Jindra je zastánce soukromých a malých pláží, já ne, mně nevadí kilometry a kilometry písečných pláží a hlava na hlavě. Já to prostě tak miluju!
 

A tím se dostávám k naší mini dovolené a potažmo i oslavení výročí od svatby. Naskytla se nám možnost strávit 24 hodin v Bibione. Protože není čas na delší dovolené a vzhledem ke všemu dění ve světě asi ani není chuť, skočili jsme po nabídce hodně rychle. Navíc, Jindra tam ještě nikdy nebyl, chápete to?? :-) Jediná starost byla zařídit si hotel na jednu noc (což jak se ukázalo byl docela tvrdý oříšek, protože to bylo na poslední chvíli a navíc hotel u moře, žádná levná záležitost, no ale budiž, chtěli jsme si to užít). Náš hotel Palace hotel Regina můžeme jedině doporučit, byli jsme spokojení se vším všudy, hodil se i slunečník s lehátky hned v první řadě u moře, hodil se hotelový bazén, a hodila se jak jinak vynikající, velmi bohatá snídaně. :-)

Po chvilce slunění a koupání v docela teplé vodě, jasně, není to zrovna ta nejhezčí voda, jakou jsme kdy viděli, ale na vykoupání to stačí, jsme chvíli spočli na pokoji a hurá do víru promenády! Na večeři jsme zakotvili v restauraci Amore, kterou tímto musíme chtě nechtě vychválit, od personálu, po jídlo až po celkovou atmosféru, opravdu jsme si lepší lokál nemohli najít! A pak jak jsme brouzdali ulicemi, tak jsme narazili na něco, u čeho byl Jindra jak u vytržení. Samoobslužnou zmrzlinárnu. Zprvu to vypadlo spíš jak nějaká prodejna mobilních telefonů či lékárna, čisté prostory, plno světel, hudba, nakonec z toho byla zmrzlina. Sami jste si mohli dát jakékoli množství jakékoli zmrzliny a potom jste si to mohli posypat čímkoli z nabízených možností (takže Jindra nevěděl co prvně) a podle váhy jste zaplatitli.  Mě jako nic moc zmrzlinovače to zase tak nenadchlo, ale Jindra byl jak malé dítě s novou hračkou.

Druhý den už byl jen válecí, bohužel sluníčko moc nebylo, ale možná to bylo i dobře, přijeli jsme domů příjemně opálení a ne jako raci. :-)