Rodinný výlet aneb na Hochkar i v létě.
Asi dva a půl roku jedeme na
vlně Instagramové 😊
a na psaní blogu nebyl ani čas ani chuť. Ale vypadá to, že jsme zpět a moc nás těší, že jste si o to někteří řekli, abychom se vrátili.😊 A tak jsme přemýšleli, jestli se
zpětně vracet k některým dovoleným a výletům a řekli jsme si, že jestliže
to má být pro vás inspirace, tak to smysl má, protože rok 2018 byl pro nás na
dovolené a zážitky zajímavý. Samozřejmě se nebudeme vracet úplně ke všemu, od
toho je pořád ještě i ten Instagram (pro nás soukromým názvem Instasráč).😊
Na
Hochkar jezdíme v zimě lyžovat už pár let a říkali jsme si, že bychom
tam mohli někdy zajet i v létě. A nápad se samozřejmě líbil i rodičům, tak
jsme si řekli proč ne a starouše jsme vyvezli. 😊
Využili
jsme dvou svátků, které červenec tak hezky nabízel a vyrazili jsme. Samozřejmě
program byl upravený pro rodiče, kteří už nejsou zas tak fyzicky zdatní, ale
zvládli to a myslím, že byli stejně nadšení jako my.
Ubytování
jsme si zajistili přímo nahoře na hoře,😊
takže výchozí bod naprosto ideální. Plus v rámci ubytování v hotelu
JUFA Hotel Hochkar - Sport-Resort*** jsme každý obdržel Wild Wunder Card, na
které je poměrně dost vstupů zdarma. Jako první jsme využili jízdu lanovkou
nahoru. Musím podotknout, že počasí vyšlo naprosto pohádkově. Co víc si na
horách přát, že?
Takže vyjeli jsme nahoru a dali se doprava na samotný vrchol Hochkaru. Cesta nám zabrala cca půl hodinku opravdu pomalé chůze. Stoupání dalo trochu zabrat mamkám, ale zvládly to! Nahoře jsme si chvíli odpočinuli a posilnili se, ale největší chuť jsme měli na pivo, tak jsme se vydali zpět k lanovce.
Jak už to tak bývá,
vzhledem k předpovědi počasí na druhý den jsme museli operativně změnit
program. Původně jsme se chtěli jet vykoupat do Ybstaller Solebad a druhý den
zajít na vodopády, Wasserlochklamm. Ale rozhodli jsme se sjet lanovkou dolů a
na vodopády zajet hned a využít krásného počasí. A tím pádem lázně nechat na druhý den (samozřejmě vstup na obojí na kartu WWC zdarma).
Soutěska Wasserlochklamm je cca 15
km od Hochkaru. Opustili jsme Niederösterreich a zajeli do Steiermarku.😊 Hned u vstupu (samozřejmě jsme nic
neplatili, měli jsme přece WWC) nás úplně dostala řeka Salza. Voda měla nádhernou barvu, prostě taková ta horská krásně
zelenotyrkysová barva. Museli jsme přejít houpací most přes řeku a konečně jsme
mohli vstoupit do soutěsky a těšili jsme se na vodopády.
Takže asi po půl hodině
cesty, ale musím podotknout, že snad po té nejhorší cestě, kdy se šlo po
štěrku, docela nebezpečně, do kopce, teď to naše ukázkové počasí, takže bylo
jako v prádelně…. No tak po této části cesty to vzdaly ženský. Že si
sednou někde na lavičce a počkají. Tak jsme pokračovali už jen my dva a taťkové. Za další zhruba půl hodinu stoupání po
dřevěných schodech a lávkách to vzdal Jindrův taťka. A že vezme po cestě ženský
a zajdou si na pivko do hospody, která byla hned u vchodu na Wasserlochklamm.
Zůstali jsme jen my tři a doteď nevycházíme z údivu, jak to zvládl můj taťka. Normálně reklama na Kamzíka. 😊 Lilo z nás, ale ta soutěska byla fakt úžasná. Náročnost je poměrně vysoká a musíte se dívat pod nohy, protože je místy i dost nebezpečná. No a to bychom nebyli my, abychom nesešli z cesty a nevlezli si pod vodopády, že. Ale zase na druhou stranu z toho vznikly ty nejlepší fotky. Jindra ještě u jednoho vodopádu zvažoval, že vleze do vody, ale byla ledová a nakonec se neodhodlal.
Zůstali jsme jen my tři a doteď nevycházíme z údivu, jak to zvládl můj taťka. Normálně reklama na Kamzíka. 😊 Lilo z nás, ale ta soutěska byla fakt úžasná. Náročnost je poměrně vysoká a musíte se dívat pod nohy, protože je místy i dost nebezpečná. No a to bychom nebyli my, abychom nesešli z cesty a nevlezli si pod vodopády, že. Ale zase na druhou stranu z toho vznikly ty nejlepší fotky. Jindra ještě u jednoho vodopádu zvažoval, že vleze do vody, ale byla ledová a nakonec se neodhodlal.
My tři jsme byli ze
soutěsky nadšení, zbytek dovolenkářů v rámci toho, co viděli, tak byli
spokojení taky. Ale myslím, že to pivečko hezky ve stínu je uspokojilo nejvíc.
Na hotel jsme dojeli
ještě v celkem rozumnou hodinu, tak jsme v klidu povečeřeli, rodiče
se odebrali na hotelový bar a my dva jsme si šli užít hotelový wellness. A musím říct, že když máte celé wellness jen pro sebe, není to
k zahození.:-)
Komentáře
Okomentovat