Portugalsko: Co Jsme Ochutnali

Když jsme začali třídit fotky, tak jsme zjistili, že máme slušnou sbírku fotek s jídlem. Ačkoli jsme nefotili všechna jídla, která jsme ochutnali, rozhodli jsme se i tak udělat jeden příspěvek jenom o jídle. Jednak proto, že fotek máme opravdu hodně a jednak proto, že samotné články už byly i tak dost dlouhé, abychom se tam ještě rozepisovali o jídle.

Tak začínáme v Pastéis de Belém, kde jsme si prostě ty koláčky museli dát! A ne na stojáka jen tak na ulici, ale dali jsme si je i s kávou. Protože v Portugalsku moc nevědí, co je Lungo s mlékem, tak jsem si já dávala cappuccino a Jindra tzv. bicu (něco jako v Itálii piccolo). Samozřejmě, že šlehačka a nebo mléko dochutily i tu Jindrovu kávu do ideálního stavu. :-) 

Z Pastéis de Belém jsme byli opravdu unešení, nádherně to tam vonělo, moc nám tam chutnalo, 400 míst k sezení nás velmi překvapilo a to, že se tam denně prodá 20000 koláčků, tak to nás totálně dostalo. Opravdu nejslavnější cukrárno/pekárna v Lisabonu.

Na oběd jsme si skočili do Pao Pao Queijo Queijo, kde jsme si teda taky museli vystát frontu, ale stálo to za to. Vystřídaly se tady spousty a spousty lidí a výběr byl tak veliký, že jsme nevěděli, co si dát. Nakonec jsme zvolili klasiky a byli jsme rádi. A ten výhled na Sv. Jeronýma, no bomba!

Večeře v obchodním domě Vasco da Gama. S výhledem na výstaviště a řeku Tejo.

Na snídani jsme si zašli do pekárny Fabrica do pao. Velký výběr snídaňového menu nás dostal, protože u nás ve Znojmě na to nejsme zvyklí. Když se nás nějaký obchodní partner zeptá, kam si může skočit na snídani, pořádně mu ani nemůžeme poradit. A tady jsou na to připravení takřka na každém rohu! Co nás v pekárnách a cukrárnách překvapilo, je velikost croissantů! A byly výborné.

A tohle je naše poslední večeře v Lisabonu. Slavili jsme výročí. Jsme spolu už 15 let, je to vůbec možné? :-)

A poslední snídaně v Lisabonu, tentokráte jsme zašli do Choupana caffe. Taky se nám tady moc líbilo, skvělé místo, kde začít nový den. A opět si všimněte té velikosti croissantu (ano, je to jenom jeden, je přepůlený, tak to tady prostě servírují).

Tady jsme si vyfotili asijsou večeři v Albufeiře. Když jsme odjížděli z pláže, po cestě jsme viděli asijsou restauraci a to my opravdu můžeme, tak jsme ji i v Portugalsku zkusili. :-)  Jo a tohle bylo jediné místo, kde Jindříškovi připravili kávu podle jeho představ, nevěřili jsme vlastním očím, udělali mu caffé macchiato!

Hotelové snídaně milujeme, o tom nemusíme ani psát. Jednu jsem vyfotila. A co jsme teda ještě v Ibisu nezažili je, že jsme si sami připravovali čerstvý pomerančový džus. Bonus navíc!

A ještě lehké občerstvení před odletem.

Sušená treska, v Portugalsku něco jako národní jídlo, prý si z toho připravují štědrovečerní večeři. Zajímavá věc, ale nepřejte si to cítit :-)