Lago di Garda Day 4: Verona

Ráno jsme se odhlásili, rozloučili se s hotelem a jezerem a přesunuli se o 30 km, do nádherného města zasvěceného milencům, do Verony. Bylo horko, takže nás čekal perný den, ale nemohli jsme se města a hlavně večerní opery dočkat.

Dorazili jsme kolem poledne, ubytovali se a hned vyrazili do města. Domácí dal pár tipů, co vidět a kam se zajít najíst. Protože jsme to měli dost blízko, začali jsme prohlídku města náměstím Piazza Bra, na kterém je taky nejkrásnější památka města, Arena di Verona. Poté jsme pokračovali nákupní ulicí dál a vyhledali Juliin dům s balkónem, na kterém vyhlížela svého milence. Holky si zaplatily prohlídku domu a my zůstaly venku, abychom jim tuto památku mohli zvěčnit. Dál jsme pokračovali, kam nás nohy vedly. Verona je tak malebné město, že se můžete jen nekontrolovaně procházet a postupně narazíte na většinou památek a zajímavých míst, jako je např. Náměstí Delle Erbe, kostel Sant´ Anastasia a most Ponte Pietra. Přes tento most a po vyšlapání velkého počtu schodů jsme se dostali na asi nejznámější vyhlídku na město, PiazzaleCastel San Pietro. Udělali jsme pár fotek a znovu sešli dolů do centra. Na náměstí Dele Erbe jsme se vraceli jinou cestou a narazili jsme na cukrárnu, Galateria Amorino. Později se ukázalo, že se asi jedná o nějakou vyhlášenější cukrárnu, protože byla doporučována i na City map z informačního centra. Zmrzlina zde byla opět vynikající a výběr více než dostatečný.

Poslední místo, které jsme chtěli vidět před večeří, byl most Ponte Scaligero, ke kterému se dostanete kolem Museo di Castelvecchio. Přes krásně červeně zbarvený most jsme došli k jednomu parku. Zde jsme chvíli poseděli, popili a odpočinuli si. Za celý den jsme snědli jen nějaký sendvič a zmrzlinu, takže jsme se ještě před návratem na pokoj rozhodli zastavit na večeři. Podle doporučení domácího jsme zvolili restauraci La Cantine del´Arena na rohu náměstí Bra s výhledem na Arénu. Dali jsme si pizzu (já nepochopitelně párkovou), salát, vodu, víno a spokojeni vyrazili zpět na hotel.

Po osprchování a převléknutí jsme vyrazili na zlatý hřeb večera, na operu Nabucco. Představení se odehrává pod širým nebem v Aréně, která celkový dojem určitě posiluje. Byla to naše první opera, takže pocity jsou dost smíšené. Kdybychom si lépe přečetli, o čem příběh pojednává, nebo měli jednotlivá dějství popsaní v češtině, určitě by byl výsledný dojem o moc lepší. Takto jsme po 4 hodinách odcházeli hodně unaveni a rozpačití.

Druhý den dopoledne jsme strávili už jen nakupováním. Chtěli jsme si koupit něco na památku a nějaké jídlo a pití na cestu. V poledne jsme vyrazili domů.