48 hodin v Římě

V říjnu jsme vyrazili do Říma. A opět to pro mě bylo překvapení. :-)  Když jsme kdysi byli na záoceánské lodi, jedna ze zastávek byla v Civitavecchii a zajeli jsme na poznávačku do Říma. Měli jsme na to jen pár hodin a bylo to poznávání o závod. A protože Řím nás už tehdy uchvátil, říkali jsme si, že se sem chceme určitě někdy vrátit a udělat si na něho víc času. Splnilo se  nám to po 10-ti letech. :-)

Letěli jsme z Vídně a měli jsme na Řím celé odpoledne, další celý den a pak ještě půlku dne. Stihli jsme, co se stihnout dalo, zařídili jsme si už doma online tiket do Kolosea. Mrzí nás Sixtýnská kaple, tu jsme ani online zařídit nestihli, už bylo na náš termín vyprodáno a stát v několika set metrových frontách, na to jsme taky čas neměli. Takže Vatikánská muzea a Sixtýnská kaple až příště. :-)

Ubytování jsme měli asi 300 metrů od Vatikánu, takže skvělá výchozí pozice. Počasí nic moc, trochu pršelo, ale to nám nevadilo, právě naopak to udělalo úplně jinou atmosféru na tak krásném místě, jako je námětí sv. Petra a Bazilika svatého Petra. Návštěva baziliky vůbec nebyla v plánu, tu už jsme navštívili tenkrát, ale vzhledem k počasí.... a když už jsme tam byli..... Mysleli jsme si, že jsme si všechno pamatovali a že nás už nemůže nic překvapit, ale pravdou bylo, že na nás zanechala mnohem větší dojem, než kdysi. Tak nějak jsme to vnímali s větší pokorou, asi stárneme. :-)  
Potom jsme šli Vatikánskou poštou poslat pohled dědovi a babičce a prošli se k Andělskému hradu, který už byl krásně osvětlený. Potom jsme zamířili směr Piazza Navona a šli jsme hledat jednu restauraci, kterou jsme měli na seznamu, kam bychom měli zajít. Po večeři jsme se vraceli víceméně stejnou cestou zpátky a po cestě ještě ochutnali sušenky z cukrárny, která nám cvrnkla cestou o nos. :-)

Hned ráno jsme vyrazili na Španělské schody, ráno tam naštěstí nebyly takové návaly turistů, jako jsou přes den a večer (to jsme totiž taky měli tu čest). Hned pod Španělskými schody je nejstarší kavárna v Římě a to byl další tip, co jsme měli na seznámku, takže jsme si zašli na macchiatko.
Určitě jsme o tom už psali několikrát, ale mně to nedá a píšu to znovu. Itálii milujeme, milujeme jídlo a všechno, co nabízí, ale co milujeme (jako milovníci kávy) úplně nejvíc, je to jejich popíjení kávy u barových pultíků. Prostě si tak jdete a řeknete si, jo, dáme si café a tak si dáte due café a během pěti minut můžete jít dál objevovat. :-) A nejlepší je to rušno kolem přípravy kávy, vůně, italská konverzace. To je prostě pro nás zážitek! A nikde jinde na světě to není lepší než v Itálii. :-)








Další procházka následovala k fontáně di Trevi, kde to před 10 lety rozhodně nebylo tak přeplněné :-( Ale i tak je fontána zážitek. A od fontány po rušných uličkách jsme si to namířili k Pantheonu.








A už se přiblížil čas našeho vstupu do Kolosea. Takže jsme si to procházkou kolem památníku Viktora Emanuela II. štrádovali přímo ke Koloseu.  Trochu jsme si to obšlápli kolem a pak přesně tak jak online tikety slibují, jsme předběhli tu nekonečnou frontu a hned jsme byli uvnitř. Asi 5 minut nás zdržely bezpečnostní kontroly, ale jinak jsme nečekali nikde ani minutu.


Co říct ke Koloseu, když nemáte slov. Je to neskutečné místo, dýchne to na vás atmosférou. Stavba je ohromující, historie a účel, k čemu sloužila ještě víc. Už venku je to nádhera, ale uvnitř ještě větší. Součástí vstupenky je vstup i do Forum Romanum. Ruku na srdce, věděli jsme, že je nějaké Forum Romanum, ale pokud si ho neprojdete a pokud nejste přímo v něm, nedokážete si vůbec uvědomit, jak je to historicky významné a jaký to ve vás zanechá dojem. A ještě k tomu všemu nám vyšlo naprosto skvělé počasí. Takže za nás bomba zážitek.













Zpátky jsme šli opět víceméně stejnou cestou, akorát potom jsme si šli najít další místo z našeho wishlistu. Byla to jedna z restaurací, kde jsou na večeři pořádany Aperitivy a to my taky můžeme. :-) Takže zaplatíš sklenku, dvě, tři.... vína a máš k dispozici bufet.



Poslední den jsme si nechali na Piazza del Popolo a park Borghese. Pak už jsme si jen vyzvedli zavazadla a jeli na letiště. Zdaleka jsme neviděli vše, to by nám asi nestačilo ani 14 dní.

Srovnání návštěvy v Římě v roce 2008 a 2018.  Jsme určitě starší a možná rozumnější a určitě jsme si víc dopřávali, než tenkrát. Ale jsme rádi, že jsme Řím zažili už i před pár lety a to bez těch davů.....


Komentáře

Oblíbené příspěvky